Ten chlap má koňskou náturu

Pacifik

1:JednG#mou na cestě prokletý mně jF#ak v minulým století
zEastavil tam D#muprostřed všech hrG#můz
koňmi taženBý rD#achotivý vG#můz,
kočí měl klobouk do týla, byl stF#rnulý jak mohyla
a nEa kozlík mě k sD#mobě klidně zvG#mal,
měl zlHočinecký Bobočí, jen pC#mohlédnout mi dG#mo očí
jEako by se znenadání bD#álF#.
R:Ten chlHmap má koňskou náturu, dál dDrkotGá náš vDůz,
je nCebe plný pGurpuru a kDola hrGají blDues,
má vHme znamení podkovu a trDochu dGrsnej stDyl,
bCuďto mu oči vHmyklovu, nebo chtBěla bych, aby se mnou žEil,
aby se mnou žG#mil.
2:Ve městě když mi sbohem dal, na voze rakev urovnal
a mně přestalo strachy srdce bít,
kopyta koní slyším ještě znít,
pak půlnoc věže odbily a ticho bylo za chvíli
černej kocour přeběh' náměstí,
ať byl to třeba ďábel sám, já účty s ním si vyrovnám
a počkám znovu na tom rozcestí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:19:56.039+00:00
Výsledky hledání: